Tomáš Čižinský, bývalý sportovní manažer klubu Silicon Hill

Má za sebou několik let aktivního členství v klubu Silicon Hill, práce s fitcentrem a nyní, jak říká, se už jen věnuje předávání know-how mladším členům.

Nedávno jsi předal funkci sportovního manažera klubu Silicon Hill.  O tom, jak ses dostal k aktivnímu členství v klubu, jsi nám již jednou vyprávěl, jak vzpomínáš na své začátky vedení fitcentra?

Tomáš Čižinský

Tomáš, na Strahově známý jako Číža zdroj: soukromý archiv T. Čižinského

To už je dávno, aktivním členem jsem se stal v roce 2007. Začátky byly příjemné, byla to moje první aktivita tady v Praze mimo školy a nějakých brigádek. Tohle ale bylo zajímavější. Když jsem se stal manažerem, začalo toho být víc a stalo se to něčím, jako téměř životní styl :-)

Co se ti během tvého vedení podařilo zrealizovat?

Spoustu drobností, které nejsou vidět. Fitko už stálo a velké věci už byly hotové přede mnou. Já se potýkal především s dotahováním detailů, tak aby vše hladce běželo. Podařilo se zrekonstruovat kamerový systém, dovybavit fitko různými stroji a pomůckami a trochu více zaměřit pozornost na blokové posilovny. Dále jsme vymysleli Strongest mana v rámci SHOW a hlavně jsme se dokázali přenést přes všechny provozní problémy a několikery změny vedení. Díky tomu tady fitko pro studenty posledních pět let fungovalo bez delšího přerušení.

Takováto funkce nepochybně vyžaduje píli a obětování svého volného času, co vnímáš jako největší odměny?

Určitě zkušenosti a to, co jsem se při tom všem naučil. Další fajn věcí jsou určitě i kontakty a kamarádi.

Sám jsi jednou řekl, že dokud jsi nebyl aktivním členem, klub na tebe působil jako uzavřená společnost. To je konstrukce mnoha lidí bydlících na Strahově. Jak to vidíš dnes?

Myslím si, že se to zlepšilo. Komunikace s veřejností se podstatně zlepšila. Obzvlášť třeba blokové hry , ty jsou skvělé. Myslím, že se celkově změnila filozofie klubu, nebo to tak na mě působí. Klub potřebuje nové lidi a vedení si to uvědomuje.

Zatímco jsi chodil do školy a věnoval se klubu, začal jsi ještě pracovat, jsi chodícím příkladem, že i to se dá stíhat, pověz nám něco o tvé práci.

Tomáš Čižinský

Tomáš v Dubaji, zdroj: soukromý archiv T. Čižinského

Vzpomínám na svojí první brigádu :-) Našel jsem ji na blokové nástěnce jedenáctky, kde jsem v té době bydlel. Sliby vysokých výdělků, ale ve skutečnosti to bylo děsný. Alespoň od té doby vím, že dělat telefonního operátora není žádný med. Potom jsem se přes inzerát na NEWSech dostal do music baru, kde jsem dělal pěkných pár let o víkendech. Na to vzpomínám mnohem raději :-) A s tím, jak jsem se začal prokousávat ve škole, přišel i čas na seriozní práci. Od druháku jsem začal chodit do Sofimu, kde jsem nejdříve pracoval jako asistent hlavního projektanta. Postupem času, a myslím, že v tom nemalou roli hrály zkušenosti ze Strahova, jsem se posouval dál a dnes již řeším vlastní projekty.

Poštěstilo se ti, že ses pracovně mohl podívat do zemí jako Singapur, Austrálie, Dubaj a další. Která z nich tě nejvíce zaujala?

Rozhodně nejzajímavější byla Dubaj, tedy nejintenzivnější zážitek mám odtud – jízda po poušti v červenci a bez navigace. Zkuste najít hotel v 40ti-50ti stupňovém vedru a tom obrovském provozu. Je to zajímavá země, ale žít bych tam nechtěl :-) Mnohem lépe na mě působila Austrálie nebo Anglie.

Kam se chystáš nyní?

Jako partner firmy Honneywell, stále pod křídly Sofimu, aktuálně připravuji akci, kterou budu v polovině prosince dokončovat na Taiwanu (shodou náhod zrovna zastižen při vyhledávání kulturních a zeměpisných informací o Taiwanu; pozn. redakce).

Na Strahově žiješ řadu let, doporučil bys nám nějakou oblíbenou restauraci v okolí Strahova?

Tomáš Čižinský

zdroj: Olga Kořánková

Děkuji za tuto otázku! Rád se rozdělím o své gastrotipy. Pokud na jídlo co nejblíž, tak rozhodně na Rychtu (Restaurant Petřín, blok 8; pozn. redakce), na žebra doporučuji sjet do Smíchovského radničního sklípku, na pizzu do Einsteina, na tatarák na Marjánku, na burgera do Basementu a na kuře windaloo do Tandooru :-)

Strahov brzy opustíš, jak zpětně vnímáš roky prožité na této koleji?

Vzpomínám v dobrém, rozhodně bych neměnil, ale je čas jít dál.

Děkujeme za rozhovor a tipy!



Olga Kořánková | 14. Prosinec 2012 | Rozhovory

Komentáře k článku

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář, buď první!

Přidat komentář



Captcha_image  

PARTNEŘI