Rozhovor s Jaroslavem Hakenem, jedním z nejdéle sloužících členu představenstva

1. Pamatuješ si první dojem ze strahovského pokoje, kdy si popvé odemkl dveře?

admins komando bloku 9

admins komando bloku 9

Když jsem nastoupil na ČVUT, nedostal jsem kolej hned, takže dřív než vlastní jsem viděl pokoje jiných. A je pravda, že na ten první rozhodně nezapomenu: Když skončila Víkendovka pro prváky na FJFI, vydalo se nás několik s organizátory na Strahov. Pološerá chodba bloku 11 na mě působila spíš jako vězení než kolej, ale pokoj který tehdy obýval Bodlin s Tuleněm působil přesně naopak: kompletně vybavená domácnost s koberci a sraženými postelemi na 12 čtverečních metrech pokoje mě ohromila. Pár minut nato jsem se dozvěděl o tom, že tu existuje SU FJFI, klub Silicon Hill a SSS (Studentská Samospráva Strahova), což mi mělo na pár dalších let zamíchat se životem, ale o tom tehdy neměl nikdo ani tušení.

Vlastní SH pokoj jsem dostal o půl roku později – už tehdy to byla devítka :) nejprve suterén (asi týden na třílůžáku pod vrátnicí), načež mě přestěhovali na pokoj 335, který jsem opustil až před pár dny po dlouhých 9,5 letech.

2. Čím si vyplňuješ volný čas, jaké máš koníčky?

na jachtěUž od základky se hodně věnuju jachtingu – doma v Solenicích máme hned za vsí jedno z největších umělých jezer v Čechách a do místního oddílu chodily téměř všechny děti a tak mi tahle vášeň zůstala. Oddíl měl tehdy asi 15 malých závodních plachetnic, které si členové celý rok vlastnoručně udržovali. Dneska vyrážím s Fireballem na Orlík i s kajutovou plachetnicí na moře.

Kromě lodí mě od malička fascinuje technika, takže když mi v páté třídě poprvé přišel do cesty počítač, bylo mi jasné, že teď mám koníčka i budoucí povolání zároveň. První vlastní „stroj“ mi přinesl ježíšek až těsně před maturitou – to už jsem měl za sebou pár let z dnešního pohledu srandaprogramování. Příchod na Strahov krátce nato znamenal pád do centra dění, co se v naší zemi počítačů týče – znalosti a zkušenosti (i z jiných oblastí) tady získané by mi žádná škola dát nedovedla. A jelikož si rád hraju, počítače z toho nevynechávám: kromě obvyklých počítačových her (hlavně strategií) i rád tancuju na DDRkách.

Jinak rád čtu, zajímám se o historii 20.století a líbí se mi sci-fi jako třeba StarTrek nebo BattleStar Galactica. Jezdím na různá setkání, jako je třeba Festival Fantazie, kde fanoušci zmíněných věcí tráví spoustu (nejen) debatami, nad kterými zůstává nezasvěceným rozum stát – asi jako když se dva čvuťáci baví v tramvaji o diferenciálních rovnicích :)

3. Za svého působení v představenstvu pamatuješ čtyři předsedy, troufneš si je zhodnotit, srovnat?

Každý předseda byl odrazem Strahova, kterému předsedal – nejdřív to byli síťaři, pak jak se klub měnil, měnily se i osobnosti lidí, kteří předsednickou funkci vykonávali. Přiznejme si, že být předsedou SH je často nevděčná funkce: spousta práce, která není vidět a málokdo ji ocení. Všichni předsedové, které jsem jako člen představenstva zažil, začali podle hesla „nové koště dobře mete“, během roku jejich nadšení opadlo, přišli na to, že ne všechny ve vedení potřebují k naplnení svých záměrů a objevily se první trhliny. Když se jejich volební období chýlilo ke konci, neshod přibývalo. Atmosféra ve vedení se vyčistilia až po volbě nového předsedy a kruh se uzavřel. Moc bych si přál, aby se jej konečně povedlo rozetnout.

Srovnávání je ošidné – každý předseda udělal horu práce a spoustu přehmatů, větších i menších. Hrany přehmatů se časem otupí a zůstane převážně to pozitivní. Neštěstím je, že jsme některé staré problémy nedotáhli až do konce, takže se stále najdou lidé, kteří je tahají ven a snaží se nově příchozí přesvědčit o své jediné pravdě. Problém tak dědí ti, kteří už nemají možnost jej vyřešit. Nejvyšší čas uvědomit si, proč se to stalo, udělat tlustou čáru a začít načisto znovu. Další generace pak může pokračovat bez břemene minulosti.

4. Téměř deset let na kolejích, to znamená spousta zážitků, který se Ti z nich nejvíce vryl do paměti?

Zážitků bylo nepočítaně – veselých i smutných. Ten který na mě zapůsobil nejvíc přesně popisují slova z písně Jarka Novavicy – Přítel: „Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc, jich bylo pět a tys’ mi přišel na pomoc…“. Stalo se kdysi přímo na devítce, kdy mě okolnosti postavily do situace „jdi na pomoc nebo uteč“ a já si vybral ve vteřině tu první variantu, byť následně mnoho nechybělo a dneska mě blok 9 znal jinak než zástupce bloku.

Z těch lepších zážitků mi utkvělo v hlavě především první výjezdko SH v Křelově u Olomouce. Tehdy jsem se definitivně utvrdil v tom, že  vedení SH je právě ta skupina lidí, do které chci patřit. Zážitek nezkazilo ani vydatné chrápání spolubydly bejzze, kterého jsem potkal poprvé až tam ve dveřích a který tehdy právě začínal s vedením desítky :)

5. Pojďmě na bilance… co Ti Strahov, potažmo klub Silicon Hill, dal a vzal?

Strahov mi především dal neuvěřitelnou spoustu zkušeností a zážitků, které mě posunuly neuvěřitelně vysoko – ať už v IT znalostech, nebo umění jednat s lidmi. Je to něco, co se ve škole neučí a na co člověk musí přijít sám. Ovšem, něco za něco. V mém případě si klub vzal v podstatě deset let mého života a výrazně snižil moje šance na úspěšné ukončení studia. Věnoval jsem se mu víc než škole, což se nakonec projevilo tak, že jsem 10ti letech odešel z FJFI bez titulu. Taky jsem přišel o jistou „nevinnost“ – odpovědnost za půšvihy, které se prostě staly za mé přítomnosti ve vedení ze sebe nijak sejmout nemůžu.

Jako největší přínos beru přátele, kamarády a vůbec všechny, se kterými jsem se díky Silicon Hillu seznámil. Se spoustou z nich jsem v kontaktu, i když už dávno na Strahově nebydlí. Společné zážitky a roky prožité na společné koleji vytvořily v mnoha případech vztahy, které přetrvaly dlouhá léta a budou trvat dál. Ostatně… svoji drahou polovičku jsem poprvé blíže poznal, když jsem ji jako čerstvě nastoupovší správce patra připojoval k síti :)

6. Co bys vzkázal všem aktivním členům klubu SH?

Bylo mi ctí být součástí takové komunity jako je Silicon Hill. Když vezmete věci za správný konec, jedno zda delší či kratší, věřím, že budete odcházet se stejným pocitem. Snažte se více používat zdravý rozum, který žádná pravidla nemohou zcela nahradit.

Každý aktivní člen je jedním dílkem skládačky nazvané Silicon Hill. Bez těch desítek lidí, kteří klubu věnují spoustu času – tedy vás všech – by klub nebyl ničím. Ať už je to předseda, nebo ten, který se na bloku stará o vysavač. Oba jsou důležití. A když přijde na věc, můžete se z funkce správce vysavače dostat během pár dní třeba na pozici místopředsedy ;)

7. Odstěhoval ses už i ze Strahova, přijdeš se sem někdy podívat?

Určitě. Chtěl jsem sice na nějaký čas zmizet a nějak se s tím odchodem srovnat, ale jelikož už den poté jsem měl telefonát na téma „rád bych, abys přišel na dnešní schůzi“, byl z toho další večer na SH. Zastávám sice názor, že díky věkovému rozdílu už přemýšlím jinak než většina aktuálních kolejáků, pořád je spousta strahováků, které moc rád uvidím. Od půlky října bych se chtěl občas zastavit na SH kvůli DDRku, které doma provozovat nemůžu. A určitě si nenechám ujít infoschůzku, abych se přesvědčil, že jsem devítku, potažmo celý Silicon Hill nechal v dobrých rukou.admini_final_text


Pavla Slezáková | 25. Září 2010 | Rozhovory

Komentáře k článku

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář, buď první!

Přidat komentář



Captcha_image  

PARTNEŘI