Články

Co traffic.sh měří?

| 4. Duben 2013 | Síť - Buď první, kdo vloží komentář

Traffic.sh je webová aplikace, která vyčítá z centrálního prvku počet přijatých a odeslaných oktetů na hlavním uplinkovém síťovém interface (pomocí SNMP), přes který je Strahovská síť připojena do světa. Tento interface má kapacitu 10 Gbps, viz schéma sítě na obrázku níže. Měření tedy nezapočítává vnitřní provoz v rámci SH sítě a vzhledem ke krátkému časovému intervalu a povaze čítačů se nemusí výsledek přesně shodovat s tím co vidí uživatel.

Poté co serverová část aplikace spočítá aktuální výsledky (derivace stavu čítačů + kompenzace), zašle jej mezi klienty pomocí real-time systému FAYE. Aktuální síťový provoz může tedy pozorovat spoustu klientů v takřka reálném čase. O zobrazení se stará knihovna Flot.

Schéma

Slavnostní otevření Mučírny

Petr Kaštánek | 2. Duben 2013 | Akce - 1 komentář

Po šesti letech snažení byla 28.03.2013 slavnostně otevřena strahovská Mučírna. Všimněte si prosím velkého „M“, které značí, že po nocích hlučící sousedy zde na skřipec nenatáhnete.

Tento zvláštní komplex je situován ve sklepních prostorách na bloku 9. Ve třech místnostech zde sídlí studentské projekty Bastlírna, Výtvarný kroužek a RepRap 3D tiskárna. Dále je zde i toaleta. „Při meditaci na našem záchodě můžete zaslechnout relaxační zvuky z WC o patro výše,“ sdělil nám Jan Pospíšil, alias Fosfor, mimo jiné i správce Bastlírny.

Ke slavnostnímu přestřižení pásky u vchodu do Mučírny vedla předlouhá šest let trvající anabáze, která je vyčerpávajícím způsobem popsána na fosforových stránkách. Pokud je pro vás článek příliš dlouhý, dovolím si krátké dvouodstavcové shrnutí této pohádky s dobrým koncem:

Po objevení místnosti v roce 2007 bylo rozhodnuto, že po rekonstrukci bude sloužit strahovskému lidu. „Na začátku to byl sklad přecházející pozvolna do skládky. Byl tam bordel, který se pomalu přesouval od dveří, kde ho zpracovávaly krysy, a pak odtékal vzadu toaletou. Zdaleka jsme netušili, co nás čeká, protože jsme byli zvyklí na rekonstrukce bytů a rodinných domů, které probíhají v pořádku a rychle,“ řekl Fosfor, který se na rekonstrukci velkou měrou sám podílel.

Mučírna při úklidu, tentokrát z roku 2012

Mučírna při úklidu, tentokrát z roku 2012 (Autor: Fosfor)

Po vyklizení celého ekosystému volně rostoucích rostlin, krys a všemožného harampádí následoval rok modlení a domlouvání se SÚZem na dalším postupu. V roce 2010 proběhla sanace, desinfekce, přibylo umyvadlo, ubyla sprcha a byla opravena toaleta. „Přitom ten záchod vzadu byla ta perla, o kterou jsme přišli. Nyní to tak nemůžeme ukazovat turistům za poplatek, jak to vypadalo tenkrát,“ sdělil Fosfor. Do roku 2012 byla také vyměněna elektroinstalace, udělána podlaha, která byla následně znovu rekonstruována, a nakonec přiveden internet. Původně bylo slavnostní otevření plánováno již na říjen 2012, ale z mučírny se stala na krátkou dobu krápníková jeskyně. Na tentokrát neděravou podlahu kapala voda tak rychle, že se nestačila vsáknout. Pokud by tyto prostory měly sloužit speleologickému kroužku, tak by to možná bylo v pořádku, ale těm určena naneštěstí nebyla. Údržbáři ani po několika týdnech sondování netušili odkud voda teče a stav místnosti se tak pomalu vracel časem nazpět. Pomohli tomu jistě i řemeslníci, kterým moc nevadilo, že místnost opouští v mnohem horším stavu než ve kterém do ní přišli. Následoval tedy další, naštěstí již poslední, velký úklid.

Mučírna při slavnostním otevření

Mučírna při slavnostním otevření

Při slavnostním otevření, na které dorazil i Jaromír Příhoda, ředitel SÚZ, bylo po přestřižení pásky a přípitku připraveno občerstvení pro všechny zúčastněné a komentovaná prohlídka prostor. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tomto projektu jakýmkoli způsobem podíleli a to především členům projektů, které tady teď sídlí. Určitě také blokovým funkcionářům počínaje Krakenem, konče Sukem (Jaroslav Haken a Michal Souček, pozn. redakce). Samozřejmě nesmíme zapomenout poděkovat i SÚZu, který nám prostory poskytl a v průběhu celé této dlouhé pohádky zajišťoval většinu provedených rekonstrukcí,” uvedl na závěr Fosfor. Ten, jako poděkování za dotáhnutí celé rekonstrukce až do zdárného konce dostal od Martiny Jarolímkové a Adama Hořčici, vedoucích výtvarného kroužku a bastlířů, dort, na kterém si všichni zúčastnění bez mučení pochutnali. 

Nyní je tedy již toto místo aktivně využíváno strahovskými projekty. Ti zde tak mají útulné zázemí, ve kterém najdou vše potřebné pro svoje aktivity.


Vyšlo FlaSHdezinfo 2013!

CML | 1. Duben 2013 | FlaSH - 7 komentářů
Nejčtenější přísun občasných informací,
které jsou většinou možná pravdivé.
Online verze na info.siliconhill.cz/flashdezinfo/next2013.

Blokové hry 2013 LS - Společné jídlo

Petr Kaštánek | 28. Březen 2013 | Blokové hry - 5 komentářů

Tématem v pořadí třetí blokové hry tohoto semestru byla disciplína oblíbená u všech studentů bez poledních pauz. Ano, hádáte správně, jednalo se o rychlostní pojídání. „Dost jsme se jako tým na tuto akci připravovali, poslední týden jsme jedli i několikrát denně,“ prozradil jeden z účastníků.

Výdej jídla
Nejdříve si každý došel pro svoji porci polévky a hlavního chodu, skládajícího se z brambor a holandského řízku. Na posledním talířku byl připraven dezert, který si soutěžící mohli dokonce vybrat, což bylo velmi kladně přijato.

Týmy, skládající se až z pěti členů, usedly s tácy ke stolům. Organizátoři následně svázali ruce vedle sebe sedících jedlíků z jednotlivých bloků pevným provazem. Ten měl sloužit jednak k tomu, aby se soutěž zpomalila a tak se mohli i ostatní nabažit zbytků po týmech, které nedorazily, a jednak k tomu, aby se jednotliví členové nemohli snadno vyměnit.

UmístěníBlok
1 (10b)5
2 (9b)7
3 (8b)2
4 (7b)10
5 (6b)9
6 (5b)6
7 (4b)3,4

Všechno poživatelné na svém stole spořádal nejrychleji blok 5, který díky tomu nyní vede průběžnému pořadí. Po několika vteřinách za nimi dožvýkal i blok 7, za což obsadil stříbrnou příčku. Přední trojici pak uzavřel blok 2.

Ruce pevně svázány
Na blokovou hrrazil poprvé v tomto semestru tým bloku 4, i když pouze se dvěma členy. Pravidla byla jasná, a tak i oni měli celých pět porcí ke spolykání. Bohužel se kvůli tomu obsadili spolu s blokem 3, ze kterého také baštili jen dva obyvatelé, poslední místo. „Hrdinové z bloku 4“, jak si sami říkají, mi vypověděli: „My jedeme na vytrvalost. Ne, že bych se chtěl vymlouvat, ale vydrželi jsme až do konce.“ Na moji otázku, zda správně pochopili pravidla mi odpověděli, že „vytrvalost je vždy ten správný přístup“.

Jídla, která i přes hvězdné výkony soutěžních týmů zbyla, byla povětšinou snědena přihlížejícími. Z důvěrných zdrojů blízkých finančnímu manažerovi se k nám dostalo, že nakonec zbyly pouze čtyři porce brambor.


Na devítku za výtvarkou

Olga Kořánková | 27. Březen 2013 | Projekty - 11 komentářů

Výtvarný kroužek na Strahově

Kdy a kudy na výtvarku?

Každý člen klubu Silicon Hill má možnost na Strahově navštěvovat a využívat různé projekty. Jedním z nich je výtvarný kroužek, na který jsem tentokrát zamířila i já.

Vydala jsem se do suterénu bloku 9, do nově zrekonstruovaných prostorů Mučírny, kde se každé pondělí od osmé hodiny večerní schází lidé, kteří mají chuť něco vyrobit, tvořit nebo se nechají nalákat zajímavým programem, či kamarádem.

Výtvarný kroužek na Strahově

Pletení pomlázek a vedoucí výtvarného kroužku Martina (vpravo)

Program, zajišťovaný jak místními lektorkami Martinou, Alenou a Hankou, tak i externími lektory, je velmi pestrý - od výuky kresby, či malby, přes výrobu šperků, malbu na sklo a textil, až ke všemu, co vás jen napadne. A pokud vás napadne něco, co právě není na programu, nemusíte zoufat. Ve skladu mají děvčata rozmanité vybavení a materiály a jak samy říkají, rády sebe i vás seznámí i s dalšími technikami, bude-li to v jejich silách.

velikonoční Strahováček

Můj velikonoční Strahováček


V den, kdy jsem se vydala tvořit já, byla na programu výroba jarní a velikonoční výzdoby. U velkého stolu se nás sešlo něco k deseti lidem. Někdo kreslil, někdo maloval na trička, či vyráběl šperky, mikrovlnka sušila pomalovanou misku, a já jsem se za pomoci lektorky Aleny pustila do výroby svého malého Strahováčka. Ostatní se věnovali výrobě velikonočních dekorací a pletení pomlázek z proutků, které až z domova přivezla vedoucí výtvarného kroužku a studentka architektury Martina. Dvě hodiny uplynuly v milém prostředí jako nic a já odcházela nejen s jarní výzdobou, ale i s chutí přijít příště zas.

Pokud se také rozhodnete výtvarku navštívit, určitě pro vás bude příjemné vědět, že díky zaplacení základního členství je pro vás přístupná zdarma a že si nemusíte dělat starosti s mírou vašeho talentu. Stačí chuť.


Studentský ples ČVUT ve válečnickém stylu

| 7. Březen 2013 | Akce - Buď první, kdo vloží komentář

Kdy: pátek - 15.3.2013 od 19:00 
Kde: Masarykova kolej ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 – Dejvice - zobrazit mapu

Rádi Vás přivítáme již u TRAMTADADÁÁÁÁÁ, TRAMTADADAÁÁÁÁ, BUM, BÁC, FLÁK, PRÁSK, JAŮŮŮŮŮŮ, GRRRRRR, STŘEVA, KREV, MRTVOLA – DESÁTÉHO ROČNÍKU plesu studentů ČVUT, který bude tentokráte ve válečnickém stylu.

Termín je zvolen záměrně po zkouškovém období a to tak, abyste mohli zcela bez zábran, nervů a napětí vychutnatperfektní atmosféru, zatancovat, popít a celkově se výborně odreagovat.

Věříme, že se budou výborně bavit, jak milovníci valcu, valčíku a ostatních klasických tanců, tak i zastánci modernějších tanečních a populárních písní.

Bastila (akademická restaurace) zažijete příjemně pochmurnou atmosféru, přímo šitou na míru zabití, propíchnutí, klení a klábosení nad novými zbraněni a konflikty. Bude zde možnost pořádně prodrbnout všechny nepřátele, přátele, válečnice, válečníky, bojovníky, záporáky, klaďáky a jiná indiviua.

Chceš si hrát? Chceš si pořádně zaválčit? Tak potom je pro tebe určen Válečnícký klub, kde si rozhýbeš všechny údy těla, než o ně v litém boji přijdeš. Je zcela nepochybné, že o svou milou budeš muset svést litý boj s ostatními bojovníky a jen ten nejlepší se bude moci potěšit z následné odměny – zakrvaveného Herkula! Každopádně program započne od 19:30 a pokračovat bude do úplného vyčerpání posledního z Vás.

Těšíme se na každého člena akademické obce a to jak současné, tak i minulé, stejně jako na kolegy z jiných VŠ i ostatní, kteří svou přítomností zavítají na tuto jedinečnou akci.

Ples je nekuřácký. Kouření je možné pouze v prostoru "U Zakopané válečné sekery".


Souboj fakult – FRISBEE!

| 5. Březen 2013 | Ostatní - 4 komentáře

Letní semestr je v plném proudu a před námi je v tomto akademickém roce další turnaj Souboje fakult. Fakulty se tentokrát utkají v UltimateFrisbee.

Po dvou kláních vede Fakulta biomedicínského inženýrství. Nenechte ji opět vyhrát a zúčastněte se i dalšího utkání našich fakult. Přiveďte pro podporu i své fanoušky!

Občerstvení zajištěno.

Kdy: 16.3.2013 od 8:30
Kde: Areál ČVUT na Kotlářce

Přihlašování je možno na webu http://soubojfakult.su.cvut.cz/.
Více info i na Facebooku -
https://www.facebook.com/Soubojfakult

 

Vojta Hejl – hlavní organizátor Souboje fakult
vojta.hejl@su.cvut.cz


Kocour uznán právoplatným členem klubu Silicon Hill!

CML | 27. Únor 2013 | FlaSH - 2 komentáře
Nejčtenější přísun občasných informací,
které jsou většinou možná pravdivé.

Neprávem vyřazený kandidát na post zástupce bloku 7, pan Kocour, byl včera (26.2.2013) uznán jako právoplatný člen klubu Silicon Hill, neboť mu bylo hlasováním představenstva odpuštěno základní a IT členství za poctivě vykonanou práci na bloku 7. Ten má nyní v rukou nadaného registrátora, který má při svých schopnostech nakročeno na získání titulu VIP člen klubu Silicon Hill.

Kocour - nyní právoplatný registrátor bloku 7 Kocour je za vodou! Všechno začalo již při neodůvodněném vyřazení pana Kocoura z voleb na blokového zástupce. Mnozí obyvatelé bloku 7 tehdy nevěřícně kroutili hlavami nad tímto politováníhodným rozhodnutím předsedy volební komise, Hehemóta (viz minulé číslo FlaSHe). „Chceme zadostiučinění! Mnozí z klubu dostanou odpuštěno všelijaké členství prakticky za nic (a to se ještě ani neuráčili odevzdat výroční zprávu) a chudák Kocour se může pro klub a blok 7 přetrhnout a nikdo z vedení to nijak neocení!“ uvedl zástupce bloku 7, který s Kocourem po několika dalších menších potyčkách zakopal válečný UTP kabel.

A tak byl pan Kocour s již přiděleným UID 6340 navrhnut k odpuštění základního a IT členství. I přes ohromný odpor ze strany HR, které se snažilo celý proces odpouštění sabotovat svými byrokratickými obstrukcemi (pozn. red. - Odpouštění se muselo vyplňovat trojmo do různě přeposlaných formulářů a ani poté nebylo nikomu jasné, zda nepřijde další, jelikož vyplnit tabulku přece dokáže každý blb.), se nakonec na úterní schůzi exilového představenstva na bloku 4 (neboť v zasedačce na sedmičce byl již naražený SUT) podařilo kýžený dokument předložit k hlasování.

Naše erudované a všemi koňskými mastmi mazané představenstvo přišlo na schůzi řádně připraveno. Po pouhé hodině (v dějinách klubu rekordní čas) byli všichni usazeni a věděli na jaký povel zvedat ruku. Ze seznamu odpouštěných byli po chvílích diskuze odstraněny nežádoucí osoby, podržtaškové, otvírači dveří, pivních lahví a emailových konferencí a kamarádi kamarádů, aby se zakryly aféry většího rozsahu. Historicky poprvé se taky stalo, že člen klubu odmítl základní členství za řádně vykonanou práci (pozn. red. - on už totiž jedno základní členství odpuštěno měl). Velice bychom ale chtěli ocenit představenstvo, které dokázalo (konečně!) ocenit práci pana Kocoura, jehož jméno v seznamu nikdo jakýmkoliv způsobem nezpochybňoval. Lehce před půlnocí tak i pan Kocour dostal odpuštěno jednoznačným hlasováním představenstva (11:0:0).

Krátce po odhlasování odpustků propukly na bloku 7 větší slavnosti, než oslavy 10. výročí založení Studentské Unie. Whiskas se válel rozházený po schodech a mléko teklo proudem. Hesla jako „Vše je zapomenuto, ať žije předseda!“ nebo „Mikeš na hrad!!“ či „I bez bot jsi kotě rychlejší než blesk!“ vyřvával v mléčném opojení každý šťastný obyvatel sedmičky.

Tohle není o kontaktech, ale o tvrdé práci. Celé dny maká a po práci se vrací do pelíšku na vrátnici utahaný jako pes. Jestli si to někdo zaslouží, je to jedině pan Kocour!“ uvedla omlékovaná vrátná bloku 7, dlouholetá známá pana Kocoura, paní Petruše. Síťová sekce zatím váhá, zda na vrátnici dovést metalickou přípojku, nebo na kocoura raději nasměrovat mikrovlnu. Tomu se sečtělý Kocour brání s odůvodněním, že po několika zahraničních zkušenostech každá rozumná kočka upřednostní kabel.

A co na to Kocour? Kocour již zaučuje své nástupce Je to opravdu velký profesionál. Ačkoliv je registrátorem pouhých několik hodin, nenechává nic náhodě a již začíná zaučovat své nástupce (viz. obr)..

Novému registrátoru bloku 7 tak nezbývá než popřát hodně úspěchů v další, jistě úspěšné práci.

-CML-


Seminář o emoční inteligenci

| 20. Únor 2013 | Akce - 8 komentářů
Seminář o emoční inteligenci
Interaktivní seminář pro studenty vysokých škol, kteří chtějí vidět změny v osobním i profesním životě

Emoční inteligence, která bývá také označována jako EQ, je schopnost rozpoznat, zhodnotit a zvládat vlastní pocity i pocity druhých. EQ pomáhá porozumět jiným lidem i jejich motivům a reagovat v dané situaci vhodným způsobem.

Vědecké výzkumy ukazují na důležitost EQ pro rozvíjení citové stability,dovedností potřebných v mezilidských vztazích, kreativity, vůdčích schopností i schopnosti zvládat stres.

Školení v oblasti EQ je užitečné pro rozvoj osobnosti i budoucí kariéry. Podle statistik „v 75 % případů souvisí příčiny zničené kariéry s nedostatky v oblasti chápání nebo zvládání emocí, například s neschopností vypořádat se s problémy v mezilidských vztazích, s nevyhovujícím způsobem vedení týmu v obdobích těžkostí nebo konfliktů či s nedostatečnou schopností přizpůsobit se změně či budit důvěru.“ (Centrum pro kreativní vedení)

Seminář účastníkům pomáhá rozvíjet znalost vlastních emocí a schopnost uvědomovat si je, i porozumění tomu, jak tyto emoce ovlivňují je samotné i jejich kolegy a celkovou atmosféru na pracovišti. Seminář poslouží i těm, kdo se chtějí rozvíjet a zdokonalit v oblasti vůdčích schopností.

Termín: 9. a 10. března 2013

Místo: Opletalova 26, budova Fakulty sociálních věd UK

Cena: 300 Kč při registraci a zaplacení do 25. února, při pozdější registraci 400 Kč

Na tento seminář je nutné se registrovat předem.
Více informací a registraci najdete přímo na stránkách semináře EQ:
www.eqseminar.cz

Bronislav Robenek - předseda klubu Silicon Hill

Olga Kořánková | 26. Prosinec 2012 | Rozhovory - 8 komentářů

Bronislav Robenek bude už rok předsedou klubu Silicon Hill. Věří, že když je něco potřeba, stačí si k tomu sednout a udělat to. Nepochybně i díky tomu se mu (nejen) v uplynulém roce podařilo zrealizovat několik věcí.

Bronislav Robenek

B. Robenek, předseda klubu Silicon Hill, se připravuje na svůj novoroční projev, foto: M. Borýsek

Vybavíš si první dojem ze Strahova?

Když jsem poprvé přijel na Strahov, byl jsem ohromený prostředím – kousek do parku, Praha… Měl jsem pocit, že jsem na soběstačném, ideálně postaveném místě, kde člověk v Praze může být. Na druhou stranu jsem byl zaskočen úrovní ubytování. Brzy jsem si ale, také vlivem staršího spolubydlícího, uvědomil, že to já si musím najít způsob, jak tady fungovat a jak se Strahovu přizpůsobit. Protože on se za tu dobu, co tady budu, nezmění. Zvykl jsem si rychle a o stěhování jsem neuvažoval a nejspíš už ani uvažovat nebudu. A to hlavně díky klubu, ten mě tady opravdu drží.

Vzpomínáš si, co tě přivedlo k tomu, aby ses stal aktivním členem klubu? Jak vzpomínáš na své začátky?

Úplně první co jsem dělal, bylo, že jsem se začal zapojovat na bloku. Pomáhal jsem tehdejšímu zástupci bloku Bejzzovi (Dalibor Fanta; pozn. redakce) hned první nebo druhý den na koleji. Byl jsem se u něj zaregistrovat a on se zmínil, že by potřeboval pomoci s postavením podia v televizárně. Souhlasil jsem, ale zároveň jsem byl z Bejzze, jeho pokoje a jednání docela vyděšen - „Co je to proboha za člověka?“. Vzal jsem kamarády z prváku a šli jsme mu pomoct. V tu chvíli jsem ani nevěděl, že to je pro klub. Teprve jsme se rozkoukávali a o klubu jsem nic nevěděl. Zatímco jsme pomáhali, Bejzz nám vysvětloval, jak to tady na Strahově funguje. Ukázal nám dvě vrtačky - jedna byla rozpadlá, druhá docela v rozumném stavu a to okomentoval slovy: „tohle je SÚZ a tohle je Silicon Hill“.

Potom jsem si užíval prvních měsíců na vysoké škole, pomáhal jsem s různými věcmi, například na mikulášské besídce, a poznal jsem nové kamarády. Při následujících volbách zástupce bloku jsem se poznal s kandidátem a budoucím blokovým zástupcem Jirkou Knotkem a začali jsme se spolu více bavit. Nakonec jsem mu dělal zástupce. Časem mě skrze Jirku oslovil „klub“, jestli bych se nechtěl zapojit v rámci Školicího centra a naplánoval jeho pronajímání. Vzal jsem to vážně a věnoval jsem tomu nějaký čas. Bohužel ve výsledku se centrum ze smluvních důvodů ani nemohlo pronajímat.

Následovalo výjezdní zasedání, kde panovala atmosféra toho, že nebude předseda. O tom jsem tam mluvil i s končícím předsedou Radimem Roškou. Poté přišla legendární Vánoční besídka, kde jsme s Dominikem Mališem závodili, kdo toho víc sní :-) Mimo to se řešilo, jestli budu kandidovat, nebo ne. Domů na Vánoce jsem odjížděl s tím, že si to rozmyslím.

Rozhodoval jsem se, jestli pokračovat ve svých stávajících aktivitách, nebo zkusit něco úplně nového, co mi přinese nové zkušenosti. Nakonec jsem se rozhodl, že do toho půjdu. Mezi svátky jsem sepsal kandidátku a 16.1.2012 byla volba předsedy. Bral jsem to docela vážně a odpovědně, právě tak, jak na mě působil klub. Při volbě probíhala diskuze, tzv. grilování kandidátů, kdy mě zaráželo, na co se mě lidi ptají. Já bych dnes měl na budoucího předsedu úplně jiné otázky, zejména zaměřené na jeho schopnosti/obecné znalosti, než na konkrétní znalosti klubu… No a nakonec jsem byl zvolen. Pamatuju si, jak mi všichni gratulovali a byli rádi, že se zvolil předseda.

Zanedlouho to tedy bude rok, co jsi předsedou. Co se ti za uplynulý rok podařilo a s čím si nejvíce zápasil?

Klub jsem přebral takzvaně s kostlivci ve skříni, což, nutno říci, není vina někoho konkrétního. Šlo o naakumulované resty různého charakteru a závažnosti, které nikdo neřešil. Zkrátka, jak řekl Radim, předseda dělá spoustu věcí, které nejsou vidět, ale bez kterých by to nefungovalo.

Například jednou z prvních věcí, kterými jsem se zabýval, byl provoz kanceláře a oběh dokladů. To co se tady dělo bylo opravdu neefektivní a dokonce i tehdy, tedy v roce 2012, přepisovala paní sekretářka informace o platbách do počítače několikrát. Elektronické zadávání platebních příkazů přímo z účetního SW a automatická kontrola uhrazených faktur jí opravdu ušetřily hodně času.

Jinak jsem v uplynulém roce nejvíc zápasil s hledáním nových lidí a především s jejich motivací. Máme tady spoustu lidí, kteří dělají to co je baví - to je dobře! Ale lidí, kteří by dělali to, co je potřeba, je prostě málo a mnohdy si připadám na spoustu věcí sám. Předseda pak místo toho, aby řešil budoucnost klubu a nové projekty, dělá kancelářskou krysu a spamuje.

Akce Prvák

Akce Prvák, zdroj: fotogalerie Silicon Hill

Na druhou stranu se povedlo vylepšit síť, zrealizovat celou řadu nápadů a projektů. Myslím, že představu o tom, co se stihlo, člověk získá, když koukne do fotogalerie na novém webu. Samozřejmě - není tam všechno. No a v neposlední řadě se povedlo sestavit funkční tým, centrálu. Myslím, že nás čekají už jen lepší zítřky.

V uplynulém semestru došlo ke změně informačního systému, na které ses podílel. V čem spočívají jeho výhody?

Hlavní výhoda - funguje to :) Na tomto projektu nás dělalo několik, kromě mě ještě Dominik Mališ, Tomáš Srna a další (více informací ZDE ).

Bývalý systém SUPP jsem chtěl změnit už někdy v březnu, ale s naším řešením jsme neuspěli. Během letních prázdnin bylo najednou více času, a tak jsme si s Dominikem Mališem řekli, že zkusíme, co zvládneme naprogramovat za jeden víkend na začátku července. Během jedné noci jsme měli databázové schéma systému, to už se až dodnes prakticky neměnilo. V sobotu a v neděli jsme kódili a po víkendu jsme odcházeli z kanceláře s tím, že jsme zvládli udělat asi čtvrtinu toho, co je třeba. A tak jsme během dalších víkendů, pod vlivem BigShocků a sušenek, pokračovali.

Byl to „top secret“ projekt, protože hrozilo, že kdyby se o tom rozkřiklo, víc lidí by chtělo „říkat své názory“ a jak je na Strahově typické - více by se schůzovalo, než makalo. Byli jsme rozhodnuti představit IS, až bude hotový. Pod slibem mlčení jsme ho během vývoje ukázali pár lidem, zejména proto, že jsme potřebovali pomoct. A oni nevěřili, že to dotáhneme do konce, nebo se divili, že něco takového je vůbec možné.

Obecně panovala atmosféra „že to nejde“, a že nic lepšího být nemůže (na SUPPu se podílelo několik lidí z SH + soukromá firma). Podle nás všechno jde, a tak jsme to udělali. 14.8.2012 jsme náš výtvor prezentovali na prázdninové schůzi představenstva jako hotovou věc, která bude na podzim nasazena do provozu. Docela nečekaně to donutilo věčně ukecané „vedení“ zklapnout a trošku zbystřit. Asi nechápali, co se to děje. Od té chvíle bylo jasné, že už to musíme dotáhnout do konce.

Dominik koncem prázdnin dělal státnice (úspěšně), a já jsem začátkem školy také neměl na IS tolik času, kolik bylo potřeba. Chvíli to tedy trvalo, ale nakonec jsme se během víkendu kolem 1.10.2012 hecli a IS nasadili. Zajímavé je, že od té doby nenastal jediný vážný problém a nebylo třeba dělat žádný hotfix, což nám lidé z oborou nechtěli/nechtějí věřit.

Vtipné je, že ani jeden nejsme síťař (s tím nám pomohl Bohdy - Viktor Bohuslav Bohdal) a ze začátku jsme té síti rozuměli asi jako koza náklaďáku. Teď to ale vypadá, že jsme bohužel jediní, kdo tomu tady vlastně rozumí. Kde jsou ti slavní síťaři z křemíkového kopečku?

Takhle se v klubu dělají věci - někdo se hecne, že se mu něco nelíbí/nefunguje to a chce to změnit. A když to udělá líp, jsme jedině rádi. Pokud jde o IS, bylo by jedině dobře, kdyby se našel někdo nový, kdo by nám řekl že to stojí za **** a udělal něco lepšího. Samozřejmě ideální by bylo, kdyby v naší práci chtěl někdo pokračovat a IS dále vyvíjel. Systém spravující připojení čtyři tisíce lidí je rozhodně zajímavý projekt.

Bronislav Robenek

B. Robenek na přednášce SUTu o strahovské síti

zdroj: soukromý archiv B. Robenka

Novinkou (mimo funkčnost a vysokou dostupnost) je hlavně zamyšlení se nad uživatelským rozhraním – grafika, užitečnost, UX (user experience), čímž se zabývá Kathy (Kateřina Hašlarová; pozn. redakce). Zkrátka péče o to, aby systém nekomplikoval život dlouhým proklikáváním. Další novinkou jsou uživatelské štítky v rámci systému. Ty přinášejí veřejně dostupné informace o aktivních lidech a jsou historicky přístupné i poté, co někdo ve funkci skončí. Zkrátka není to jenom síťový software, ale do budoucna software pro správu celého klubu. No a skoro bych zapomněl na ještě jednu obrovskou výhodu - není to v Javě!

Jaké výhody a nevýhody vnímáš ve spojitosti s pozicí předsedy klubu? Zbývá ti čas na nějaké další aktivity?

Začneme výhodami – zkušenosti, které ti samy chodí… denně děláš nové věci, neřešíš jenom IT, ale i jednání s lidmi, sem tam se dočkáš nějakých výhod (i když to není pravidlem), je to zábava! Nikdy mě nic nebavilo víc, než dělat něco nového a ve výsledku i dobrého pro lidi. Je to prostor pro seberealizaci jako žádný jiný a vlastně takový zámek splněných přání.

Pak jsou tu i nevýhody. Klub se stane koníčkem, člověk mu dobrovolně dává čas, přemýšlí o něm a nechává se jím pohltit, protože ho to baví. Bere to jako odpovědnost a zároveň koníček a najednou nedobrovolně žádné další koníčky nebo práce neexistují. Člověk dělá, co ho baví a nedává mu moc smysl dělat cokoliv jiného. První půlrok se to všechno ještě dalo zvládat, ale časem jsem si nabalil moc věcí a zjišťuji, že je třeba „udělat si v tom pořádek“.

Také se člověk moc nevyspí a nejčastějším budíkem je nějaký volající. Ale cenou za to všechno jsou obrovské zkušenosti a ty jsou v tomhle životním období nejcennější do budoucna. Věřím, že s postupem času na to budu vzpomínat spíš jako na zábavu, než jako na práci.

Máš nějaké užitečné tipy na hospodaření s časem?

Najít si nějaké zvyky - mít silnou vůli v tom, kdy člověk chodí spát a jak dlouho spí. Spánek je nejdůležitější. Každý člověk, nebo aspoň každý člověk na planetě Zemi, má 24h denně a záleží jen na něm, co během toho dne dělá.

Ve chvíli, kdy člověk počítá minuty, víc času stráví počítáním. Podle mně je to hlavně o vůli - je třeba vzít věci, co jsou potřeba a začít na nich dělat, ať už je to škola, práce nebo klub. Jak říkám, když je něco potřeba, stačí si k tomu sednout a udělat to!

Také je důležité zjistit, jak co nejefektivněji řešit problémy. Hlavně problémy s kterýma lidé přicházejí nebo které generují. Myslím, že doby kdy jsme do klubu sháněli „alespoň někoho“ jsou pryč a spíš se přikláním k názoru „raději nikdo než někdo“, protože mít v týmu člověka, který akorát přidělává práci je totálně demotivující. No a jak takové potížisty řešit? Aladeen madafaka :)

Abych to shrnul - je potřeba mít pevnou vůli a vyvarovat se slov jako „nemám čas“, nebo „musím se učit“, všichni víme, jak to je. Je třeba využít svůj život :)

Co byl nejzajímavější projekt, který jsi kdy dělal?

Určitě to byla účast na projektu ESMO, kde jsme společně s dalšími kolegy pracovali v rámci projektu ESA na jedné z části družice, která měla letět pozorovat Měsíc. Bohužel z důvodů úspor ESA během jara tohoto roku projekt pozastavila. Nejzajímavější asi bylo, když jsem jako vyslanec našeho týmu byl prezentovat a konzultovat naše výsledky do ESTEC v Holandsku, kde jsem opravdu zažil něco jedinečného. Od mala jsem chtěl dělat něco vesmírného, nicméně, když jsem dostal rozum, zjistil jsem, že v našich podmínkách to dost dobře nejde, takže tohle byl neočekávaně splněný sen. Přeci jen představa své práce a vyleptaného jména na tišťáku na kusu šrotu, který spadne na měsíc dostane asi každého FELáka.

Máš rád zimní sporty?

Rozhodně. Hraju hokej za amatérský tým HC Kladiváři Ostrava. Smutné je, že naposledy jsem byl na ledu někdy v srpnu, září. Je to hlavně tím, že jsem v Praze. Předtím jsem ale hrál i fotbal - děda trénoval Baník a taťka hrál za Baník, takže jsem vlastně hokejem narušil linii :-)

Mezi tvé zájmy patří také film. Vánoce jsou za dveřmi, zkouškové období také, doporučil bys nám nějaký film, s nímž strávit zimní večer namísto učení?

Moje nejoblíbenější filmy jsou od Christophera Nolana, především The Prestige a pak třeba Dark Knight. Jeho filmy mám nejradši. Od jiných režisérů třeba Magnolia (P.T.Anderson). A super odlehčený film na Vánoce je Dr. Horrible’s Sing – Along Blog.

Bronislav Robenek

B. Robenek se sestrou, zdroj: soukromý archiv B. Robenka

Dáváš si novoroční předsevzetí?

Není to přímo předsevzetí, ale co musím udělat – dát se dohromady a více si všechno zorganizovat.

A co předsevzetí pro klub na rok 2013?

Bylo by hezké, kdyby se povedlo, aby si všichni strahováci začali více vážit klubu. Uvědomili si, co ten klub vlastně je a že je mu třeba pomoct, jinak ho tady mít nebudeme. Tím, že člověk bude pouze projevovat svůj, většinou negativní, názor, nic nezmění. Je třeba zjistit, v čem je problém, a opravit to. Myslím, že nikdo tady lidem, kteří chtějí něco vylepšit, házet klacky pod nohy nebude.

Jako strahováci máme obrovský potenciál, když se dáme dohromady, můžeme udělat úplně cokoliv! Aktuálně je v rámci klubu asi dvacet opravdu aktivních lidí, představte si, že by nás byla stovka :) Stačí se jen sejít a chtít. Aneb „A koumáku, co budeme dělat dneska večer? Pokusíme se ovládnout svět“.

Děkujeme za rozhovor a přejeme úspěšný rok 2013!


PARTNEŘI